Říjen 2006

Holky

22. října 2006 v 14:53 | Ivka |  Dollz + soutěž

pomoc1

22. října 2006 v 11:47

Smsky 1

22. října 2006 v 11:21 Smsky na dobrou noc
SMSKY NA DOBROU NOC
Dobrou noc a sladké sny. Sny ve kterých stojíme my! Navždy po Tvém boku být a nikdy nebýt sám, jestli je to realita ve snu se Tě ptám. Zvuky světa z rána hlásí, že je nový den, škoda toho, že mé štěstí bylo pouze sen.
Na temném nebi hvězdy počítám jestli už spíš do snů Ti zavítám, a jestli ne, tak právě si přeji, na velkou dálku poslat ti dobrou noc...
Vyspinkej se do růžova, ať navštíví Tě víla snová, krásně sen pak budeš snít a andílci na tebou budou bdít...
Je temná noc a já pusu ti posílám, šeptám Tvé jméno a tiše usínám. Sny o nás si nechám zdát, jak krásné je umět milovat. Líbám tvé rty moc a přeju Ti tím dobrou noc....
Koukám na nebe a na jednu malou hvězdičku, myslím přitom na dívku co našla si cestičku. Do mého srdíčka, snad nebude chtít dál jít a navždy tam zůstane, já budu teď o ní snít!!!
Zdál se mi sen, jež ukradl mi spaní, že za lásku platíme vysokou daní. Ta daň je velký stesk a touha, kterou pak vyplní jen chvíle pouhá.
Chci být s Tebou v pelíšku, jemně Tě líbat na bříšku, jen hvězdy se budou dívat, když mi dva se budeme líbat...
Tam, kde se hory scházejí s nebem, tam kde se mraky přemění v jeden, tam kde slunce chodí večer spát, tam kde vánek nepřestává vát, tam je láska, kterou ti chci dát.
Má lásko, ty jsi měsíc v mých nocích, ty jsi hvězda na mém nebi, ty jsi srdce v mém těle. MILUJU TĚ....
Škoda, že teď nemůžeš být u mě...Chci Tě líbat, hladit a objímat...mít aspoň malou chvíli jenom pro sebe...Posílám velkou pusu na dobrou noc..
Uvědomila jsem si, jak závidím tvému polštáři, že hladí tvou tvář, závidím peřině, že se dotýká tvého těla, prostě závistí pukám, že tě tvá postýlka má kažkou noc....
Je tichý večer, všechno spí, jenom moje srdíčko o Tobě sní.
Když večer měsíc a hvězdy hledí na nebe, já myslím jen a jen na Tebe
Ty jsi mé štěstí, můj vysněný cíl, můj malinký polštářek, na kterém spím. Ty si má láska, můj celý svět hvězdy mi spočítej a vrať se mi zpět.
Když stín se večer do okna mi vloudí, já přijdu k Tobě tak, jak sis to přál, a řeknu, po čem moje srdce touží a potom spolu zůstaneme dál...
Když sluníčko zachází, mému srdci dochází, že tě miluju čím dál tím víc, teď ael chci o tobě sny snít a zítra s Tebou být. DOBROU NOC
Ty spíš tam a já spím tady, kdy se sebe dočkáme? Když budeme snít dohromady, snad se ve snu potkáme.
Dobrou noc má lásko, mobil už jde spát, ráno napíšu ti, teď se m pojď zdát.
Dnešní noc tváří, se letně s bouřkou a duněním hromu. Ty jsi mé světýlko ve tmě, které mě dovede domů.
Dávno už spí motýli, jezevci i mloci, posílám ti esemesku s přáním dobré noci.
Chtěla bych jen na chvilke tajně vklouznout do tvých myšlenek, poznat nepoznané a ujistit se, zda jsem opravdu jediná, na kterou myslíš, když usínáš...
Pokaždé, když usínám, při těch vzpomínkách slzy v očích mám. Mé srdce stále bolí, bolest co i býka skolí. V té bolesti i spím a doufám, že se v ní už probudím.
Když se dívám do nebe, myslím jenom na Tebe. Jak Ti hladím tvoje tváře, jak ti jde z očí lesklá záře. Chci tě líbat, už je čas, uslyšet tvůj krásný hlas....
Už vím, že všechno, co mám je láska pokryté tvou, jak sníh na vrcholcích hor. Po všech koutech srdce mi bloudíš sem šťastný, že mám Tě. Miluji tvou vůni, chůzi, tvůj dech, když se v noci přitulíš. Ztrácím se v tobě a ty ve mě. Prosím jestli je to jen sen, ať se nikdy, nikdy neprobudím!
Slunce už dávno za hory zapadlo, ptáčci utichli, všechna zvěř spí. Popřát Ti dobrou noc právě mě napadlo, ať se ti zdají ty nejhezčí sny.

obrázky 2

20. října 2006 v 21:02 Smajlíky
G300301.gif
G300303.gifG300302.gifG300304.gifG300229.gifG300226.gifG300227.gifG300228.gifG300230.gifG300231.gifG300232.gifG300282.gifG300296.gifG300245.gifG300249.gifG300237.gifG300246.gifG300248.gifG300254.gifG300255.gifG300270.gifG300300.gifG300298.gifG300295.gifG300292.gifG300288.gifG300290.gifG300289.gifG300283.gifG300270.gifG300259.gifG300252.gifG300232.gifG300254.gifG300266.gifG300175.gifG300197.gifG300205.gifG300218.gif

smajlíci1

20. října 2006 v 20:28 Smajlíky
narozeniny----ě

Smsky

20. října 2006 v 19:39 | Ivulinka |  Zamilované smsky
Jsi mojí inspirací, jsi mým snem, s Tebou se toulat chci nocí i dnem. Přes den jsi touha, přes noc jsi ctnost, zlatíčko, jsi má závislost.
Při chemii, při matice, myslím stále na Tebe. Místo rovnic do sešitu, píšu sms pro Tebe....
Miluji Tvé oči, které ti s vlasama tak ladí, miluji Tvůj úsměv, který mě pořád svádí, miluji Ty jemné ruce, které Ty jediný máš, miluji když mě něžně objímáš a sladce líbáš!
Prosím, prosím smutně koukám, přitul se ke mně maličko, chtěla bych, abys věděl, že jen pro Tebe bije mi srdíčko.
Co je to láska?? Krása? Štěstí? Radost z Tvé přítomnosti? Chtíč po Tvém tělíčku? Po polibcích? Touha po něze? Po Tvé vůni? Jestli jo, tak TĚ MILUJI!!!
Dny, hodiyn, minuty, vteřiny...čas se zdá býti bez konce, když srdce nemá koho chce...
Jak zapomenout na Tebe mám, když mi v srdci zůstalo tisíc ran...
Lásko moje, nemá cenu nšco si nalhávat, nemůžu bez Tebe žít! Miluju Tě, teď a navždy.
Jsem jako dopis bez adresy, měsíc nad pustými lesy. Jsi můj poklad největší, ostrov mezi nebesy. Ty jsi sladkost nejsladší, Tebe já mám nejradši...
Lásko, kdybys mi řekla, že slunce je jen ledový kruh, věřil bych Ti. Kdybys mi řekla, že voda, je jen odlesk nebeských andělů, věřil bych Ti. Když mi říkáš, že mě miluješ, pevně Ti věřím, jako nikomu v životě.
Láska je štěstí, štěstí je láska. ten kdo ji nemá je smutný a chátrá.
Jsou hvězdy, které nikdy nespadnou. Je nebe strašně vzdálené. Je láska se kterou chceš prožít vše nádherné, jen s ním...S jediným člověkem, který ti vzal srdce...Trápíš se...?
Proč když lásko ráda Tě mám, musím tady trpět sama? Proč mé slzy slané jsou, když nemůžu za Tebou? Proč mě lásko srdce bolí a kdo mi tu bolest zhojí?Vrať se lásko s Tebou chci být a ne o tom jenom snít.
Nehledám oheň co nepálí, ale myšlenky o TObě tak nádherně zahřejí. Chybíš mi...
Jak stýská se stromu, když vítr větve láme, tak stýská se mi po Tobě, když neležíš po mé straně..
Kdybych Tě nikdy nepotkala, nemohla bych Tě mít ráda, kdybych Tě neměla ráda, nebyli by jsme teď spolu, kdyby jsme teď nebyli spolu, nestýskalo by se mi, ale já jsem to udělala, dělám a budu dělat....Miluju Tě.....Cena lásky je tak velká, kolik za ní může člověk zaplatit a pokud dostane někdy něco zadarmo, tak ošidil sám sebe!!!
Veliká láska se rodí z poznání osoby nebo věci, kterou milujeme. Neznáš - li, nemůžeš ji milovat - leda chudé...Čím je všechno, co lidé udělali a vymysleli za celé tisíciletí, proti jediné chvíli lásky? Však je to v přírodě to nejzdářilejší a božsky nejkrásnější! K ní vedou všechny stupně na schodišti života. Odtud přicházéme a tam směřujeme.
Neřeknu, že jsem tady ráda a přece jsem. Neřeknu, že jsem šťastná a přece jsem. Neřeknu, co cítím a přece Tě miluji. Neřeknu to tobě, má lásko. Ale Ty to víš!Nesmíš být smutný pro to, co bylo, ale radost se z toho co bude, protože to bylo krásné právě proto, že to bylo a zůstane neopakovatelné...
Láska je jako přesýpací hodiny: zatímco se srdce plní, mozek se vyprazdňuje.Jak včela čeká na svůj med, tak já čekám na Tvůj polibek.
Nechci být tou nejslepší, jsem jaká jsem. Nemusím být první koho políbíš, nemusím být první koho budeš opravdu milovat, nemusím být první komu budeš svou něžnost dávat. Ale chci být první koho nezklameš a poslední, které dáš své srdce. STRAŠNĚ MOC TĚ MILUJU...Jsi mé štěstí a nechci být jinde než jen s Tebou..MILOVAT - jedno slovo, sedm písmen, čtyři souhlásky, tři samohlásky - moc to není, ale moc to znamená. Stýská se mi po Tobě....
Teď chtěl bych Tě obejmout tak jako loď chce útes obeplout Chtěl bych proplést své prsty s tvými tak jako den střídá noc a světlo stíny....
Jsou jen 2 slova, 4 labiky a 8 písmen, které člověk říká jen když je myslí opravdu vážně a já jsem šťastná že je můžu říct i Tobě...MILUJU TĚ...
Jsou dny, kdy Tě vidím chvíli, jsou dny, kdy Tě vidím pár hodin. Ale nemůžou být dny, kdyTě budu vidět pořád? Už se těším, až Tě zase uvidím. MILUJU TĚ!!!

jzdgj

19. října 2006 v 19:04
G180019.gifG170006.gifG170012.jpgG170019.gifG170020.jpg



G230022.gif

Kluk z obrázku

17. října 2006 v 16:43 Doteky štěstí
Jednou si se svojí kamarádkou prohlížela fotografie z hor, kde byla Romana na dovolené. V tom jí upoutala tvář neznámého chlapce, který se usmíval na jednom z obrázků. "Kdo to je?" ukázala Monika prstem na chlapce, který jí byl ihned velmi sympatický. Od Romany se dozvěděla, že se jmenuje Honza, ale že bydlí velmi daleko. Monika Romanu poprosila a fotku Honzy si nechala. Nosila jí neustále u sebe a pořád se na ní dívala.
Neuplynul ani jeden den, kdy by na něj nemyslela. Ve svých snech viděla jeho oči, jak se na ní dívají, viděla jeho rty a cítila jejich měkkost, viděla jeho ruce a toužila je alespoň na chvíli tisknout, chtěla kousek po kousku zkoumat jeho tělo…Věděla, že je odděluje dálka, ale pořád v ní jiskřilo světýlko naděje. Odmítla spoustu kluků, protože věděla, že opravdu šťastná může být jen s "klukem z obrázku."
Jednoho letního dne se se třídou vraceli ze školního výlet. Monika s Romanou hledaly volné místo. Vlak byl plný, ale naštěstí našly místo u nějakého chlapce. Přisedly si k němu, ale Monika se na něj ani nepodívala. Proto ani nemohla vědět, s jak velkým zájmem jí ten chlapec sleduje. Zdála se mu smutná a nedostupná a proto se neodvážil s ní navázat hovor. Přišel průvodčí a žádal lístek. Monika vyndala průkazku, ve které nosila i fotografii Honzy. Ani nevěděla jak, ale najednou jí průkazka vypadla na podlahu. Chlapec si toho všiml a ochotně se pro ní sehnul, ale rychle se zarazil, když svojí fotku spatřil u té neznámé dívky!!!
Přesto však průkazku zvedl a všiml si překvapení v Moničiných očí. Poznala ho! Myslela si, že se vrací do říše snů a už nikdy se nechtěla vrátit zpátky. Ale teď to nebyl sen!!Byl to osud? Nebo náhoda? Kdo ví…Vím jen to, že Monika a Honza prostě patří k sobě. Jejich láska je čistá jako letní nebe a ani dálka je od sebe nemůže odtrhnout….

Osudová láska

17. října 2006 v 11:03 | Ivulinka |  I takový je život:o(
Všechno začalo asi tak před dvěma lety. S mojí tehdy nejlepší kamarádkou Káťou jsme se rozhodly, že si spolu uděláme krásný prázdniny ve dvou. Sbalily jsme si horská kola, vzaly spacáky a stan a vyrazily do malebné Šumavy. Náš plán byl tak perfektní, že lepší jsme si prostě přát nemohly. Konečně ty dlouhé vysněné prázdniny.Celý červenec probíhal přesně podle našich představ. Poznaly jsme plno skvělých lidí a mezi nimi jednoho nádhernýho kluka. Měl tak skvělé modré oči, že i samo nebe mu je mohlo závidět. Vlasy měl na kraťoučkého ježka a působil dojmem malého rošťáka. Není divu, že Katka se do něj zamilovala na první pohled. Oběma jsem to moc přála, protože sama jsem svého broučka už měla a Katka byla poslední půlrok dost osamocená.
Držela jsem jí všechny palce, aby Jirka byl ten poslední chlapec, kterého má. Asi po půl roce se plánovali svatbu a vybrali si místo svatební cesty.
Týden před svatbou se Káťa s Jirkou domluvili, že si znovu vyznají lásku na stejném místě, stejně tak jako poprvé. To se jim stalo osudným. Oba totiž vyjížděli z jiného města a na smluvené místo vyjeli odděleně. Jirka to kalil na svojí skvělí silné motorce a Káťa se chystala na vlak. Loučila se semnou a za všechno mi děkovala. Nakonec mě objala a vydala se za svojí láskou. Byl půl šesté, ale Káťa nikde. Jirka se tenkrát myslel, že jí ujel vlak a tak mi volal, jestli o tom něco nevím. Jenže já už mezitím věděla, že Katku před nádražím srazilo auto a je v kritickém stavu. Se slzama v očích jsem to Jirkovi vylíčila a dala mu adresu nemocnice. Jenže tu velkou tragedii završila další nehoda. Jirka jel co to dalo a vletěl v rychlosti do kamionu, který mu nedal přednost.
Zemřel ve stejný den i hodinu jako Káťa. Jejich slova lásky "Miluju tě navždy…" se splnila. Tak jsem přišla o dvě osoby, které jsem měla nejraději na celém světě. A vím, že i když jejich rodiče nedovolili, aby je pochovali do společného hrobu, tak jejich duše jsou spolu a navždy tak jak si to přáli…

Další flirt?

17. října 2006 v 10:46 | Ivulinka |  I takový je život:o(
Ne tohle je láska? Lukáš byl jeden z těch kluků, co mají každou noc jinou holku. Nevěděl, co je to láska, byl moc ctižádostivý a náročný, aby mohl někoho doopravdy milovat. Jednou se ve škole objevila nějaká holka, jmenovala se Martina. Přistěhovala se s rodiči do stejného města jako bydlel Lukáš a chodila na stejnou střední školu. Martina s přáteli pomáhala lidem postiženým AIDS. Když jí Lukáš uviděl ve škole, zatoužil po další trofeji. Po škole jí pozval na rande. Nechtěla jít, ale tak dlouho ji přemlouval, až nakonec šla. Snažil se jí dostat jako ostatní. Nevedlo se. Druhý den na diskotéce zvolil jinou taktiku, byla účinnější. Ten večer se Lukáš cítil, že Martina je lepší než jiné holky. Měla své osobní kouzlo, věděla přesně, co chce. A vše chtěla udělat co nejdřív. Lukáš si jí začal vážit. Nikdy předtím se mu to nestalo. S rodiči se necítil jako s rodiči, ale jako se stroji na kárání. Na kamarády se nemohl spolehnout. A ty holky? Nešlo mu o nic víc, než o to, vytáhnout se před klukama. Z té úcty se pomalu, ale jistě začala vyvíjet láska. Přišel na to, jak si Martinu získat, a tak se během roku jejich přátelství změnilo v lásku dvou dospělých lidí, kteří si rozumí a respektují se a jsou stále spolu.
Jen Martina začala být divná. Byla nešťastná a pak zase veselá a šťastná. Tančili na ploužák a Martině stékaly slzy po tvářích slzy. Čím dál víc plakala. Lukáš nic netušil. Začala nenápadně hubnout. Když přišla chvíle pro jejich první milování, ona odmítla. Lukáš jí nerozuměl. Chtěl vědět příčinu. Musela s pravdou ven. Hlas se jí třásl. Byla postižena virem HIV. Z očí se jí hrnuly velké slzy. Lukáš byl v šoku. Seděli tam celou noc. Ani jeden se neodvážil něco říct. Jen tam seděli a plakali. Martina chtěla po něm jen jednu věc, aby kvůli ní netrpěl.
Za dva měsíce umřela. Lukáš nedokázal splnit její přání - netrpět. Trpěl tak mnoho, že utekl z domova a začal si píchat drogy. Za měsíc po Martině smrti zemřel a to na předávkování....

Patrick a Haydy

17. října 2006 v 10:44 | Ivulinka |  I takový je život:o(
Vítr rozhoupává suché listy stromů a v jejich korunách zní smutná píseň, píseň o životě a smrti. O tom, jak je osud krutý k těm, kteří si jeho krutost vůbec nezaslouží, o tom jak je bolestné ztratit milovanou bytost a o tom, jak je strašně těžké začít žít nový život, bez toho, kdo byl pro Tebe vším.
Všude je ticho, jenom vítr si pořád zpívá tu smutnou melodii tragické písně a kluk stojící opodál vzpomíná a pláče. V ruce pevně svírá malou fotku, na které se šťastně směješ TY HAYDY….
V té době jsi byla veselá holka, která každému ráda pomohla, podala pomocnou ruku v nouzi a bezpomoci, ale teď?
Teď se na celou tu scénu díváš z hora a máváš svému milému a všem těm, kteří tě měli rády a pořád tě nosí ve svých srdcích, já to vím i on to ví, už dávno si připustil to, že jste každý někde úplně jinde, ale nedokáže se s tím nijak vyrovnat.
Je to už rok, co se stala ta hrozná věc. Dlouhá doba na vzpomínání, ale příliš krátká doba na zapomnění. Patrik je celou tu dobu sám. Na všechny lidi se dávno vykašlal, nikomu už nevěří, nikoho nedokáže milovat, mít rád. Je sám se sebou, někdy si povídá se mnou a společně vzpomínáme na ty veselé časy, kdy jsme byli všichni spolu. Teď tu stojí a myslí na Tebe, jenom na Tebe, HAYDY….
Myslí na Tebe taky, jako na Tebe myslel celý rok, každý den, každou hodinu, minutu. Vzpomíná, jak jste se v tomto sadu procházeli spolu a ne každý sám, po tvářích mu stékají slzy. Jsou to slzy žalu a bolesti. V ruce pevně svírá tvou fotku, drží jí tak pevně, jako by se bál toho, že mu jí někdo vezme, že …On chce jít za Tebou a jemu se to jednou podaří, to mi věř HAYDY…

Ten nejkrásnější kluk

16. října 2006 v 22:40 | Ivulinka |  I takový je život:o(
Už nikdy...Už nikdy mě nepohladíš,
jak to mám ráda...Už nikdy Ti nemůžu říct jak moc to mám ráda´...
Už nikdy Tě lásko neuvidím se smát...
Už nikdy mi do ucha nepošeptáš že mě máš rád....
UŽ NIKDY...
Byl to ten nejkrásnější hokejista jakého jsem kdy viděla. Měl modré oči, černé vlasy, nádhernou postavu a srdcervoucí pohled. Měl všechno co jen chtěl..Kromě lásky… To o něm všichni věděli. Normálně praštěný, příjemný kluk, kterého měl každý rád. Snila jsem o něm, ale nesnažila jsem se ho získat. Osud však plánoval jinak. Seznámili jsme se náhodou. Tak jak to chodí jen v pohádkách. Ta moje právě tehdy začínala….Čím víc jsme byli spolu, tím víc jsem chápala slovo štěstí. Byli jsme obyčejný střelený pár, který využíval paní svobodu. Učili jsme se spolu lásce a objevovali tajemství svých duší, bláznili jsem a někdy jsme protelefonovali hodiny.
Prostě jsme vychutnávali slasti života. Milovali jsme se a žili jeden pro druhého, ale teprve teď si uvědomuji, že jsme si nikdy neplánovali budoucnost. Až teď vím proč...Umíral...Věděl o tom, ale mě o tom neřekl. Dozvěděla jsem se to až ve chvíli, kdy musel odejít...Přišel se rozloučit...Bylo to strašné...Řekl mi, že takhle si představoval poslední dny života. Že prý ví, jak mi ublížil, ale že jsem mu velice pomohla...Poslední polibek, poslední zámávání, poslední pohled do jeho očí...Neplakala jsem, nemohla jsem mu to udělat....Avšak naše oči plavaly v slzách. Věděl, že ho miluji... a přece si ho vzal někdo jiny...PROČ? VÍ NĚKDO JAK MOC TO BOLÍ?????

Láska na první pohled

16. října 2006 v 22:05 I takový je život:o(
Moje nejlepší kamarádka se jmenovala Jarka. Bylo to velmi pěkné a bystré děvče. Už třetí rok chodila na gymnázium. Chodila ráda na diskotéky, ale zájem o chlapce ještě neprojevovala. Na konci třetího ročníku jsme jeli celá třída na třídenní výlet. Bylo to romantické místečko uprostřed lesa, kde stály chatky. Hned večer byla dole ve vesnici diskotéka a Jarka se spolužačkami rozhodla, že tam půjdou. Až kolem půlnoci uviděla ve dveřích sálů chlapce svých snů. Jmenoval se Maroš a bylo mu osmnáct let. Podobal se Axlu Rosemu. Měl dlouhé kaštanové vlasy a zelené oči. Nejistým krokem se k ní vydal. Jarce ztuhla krev v žilách. Sedl si k ní a oslovil jí. Byla to láska na první pohled. Bavili se spolu a Jarka byla ta nejšťastnější dívka na světě. Pak se Maroč rozhodl, že Jarku odveze do chaty na motorce, aby nemusela jít pěšky. Do své chaty už nedošla. Vinen byl šestnáctiletý mladík, který seděl za volantem Favoritu. Jarka byla na místě mrtvá a Maroš těžce zraněný. Pomoci se mu už nedalo a tak v okresní nemocnici odešel za svou Láskou Jarkou…..